Stromy Plzeňsko
Doc.MUDr Přemysl Paichl
Habet sua fata arbor. Své osudy má strom
Ne všechny památné stromy však mají své osudy napsány.. Když jsem začal studovat osudy plzeňských památkových stromů nenašel jsem zmínku o tom, že jeho osud začal spadením semene jiného stromu.I to se zhusta stává. Byl jsem smutný z toho, že valná jejich část je chráněna pro svůj věk a vzrůst a ne na paměť člověka, který je zasadil. Na paměť jeho setkání , třeba jako v Peruci, nebo na paměť války, kterou prožil, na památku jeho smrti. Mohlo by se považovat za výraz úřednického sucharství, že zákon dělí památné stromy pracovně hlavně do tří kategorií: .
I. kategorie: památné stromy kmetského věku (starší 400 let)O ně prý je nutno pečovat, aby se co nejdéle zachovaly
II. kategorie: památné stromy zralého věku (200 až 400 let) O ně je prý nutno intenzívně pečovat, aby byly co nejpůsobivější
III. kategorie: památné stromy – čekatelé, mladého věku (mladší 200 let) O ně prý je nutno pečovat, aby se dožily svého plného (?) působení
Vše se děje podle Ústředního seznamu ochrany přírody (ÚSOP) , který soustřeďuje podle § 42 odst. (1) a § 47 odst. (1) zákona České národní rady č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny a podle § 12 vyhlášky Ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb. základní dokumentaci týkající se zvláště chráněných území (ZCHÚ) a památných stromů.Najdete zde vyhlášky, výnosy a nařízení o jejich zřízení, mapovou dokumentaci k nim a to i v digitální formě pro geografické informační systémy (GIS), dále plány péče o zvlášť chráněná území, výjimky ze zákona č. 114/1992 Sb. a další odbornou dokumentaci (inventarizační průzkumy a pod.) ÚSOP je tvořen sbírkou listin (úplná zřizovací dokumentace v písemné a grafické formě) a digitálním registrem (databáze základních informací a prostorové zobrazení objektů ÚSOP v prostředí GIS). Sbírka listin ÚSOP zpřístupňuje písemnosti prostřednictvím studijního a informačního střediska AOPK ČR. Vybrané databázové údaje jsou k dispozici na internetu. Údaje a dokumenty ÚSOP jsou přístupné ve smyslu § 42 zákona ČNR č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny a v souladu se zákonem č. 123/1998 Sb a zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím.
Aby se člověk putující přírodou nepomýlil, je to dokonce provázeno definicí i pro neznalého, že
„Strom je růstová forma vyšších rostlin. Prýt (nadzemní část) stromu se skládá z kmene, který se v určité výšce nad zemí dělí na jednotlivé větve (na rozdíl od keře, kde k větvení dochází již u země, nebo těsně nad zemí). Horní část stromu, kde dochází k větvení, se nazývá koruna..“ Dále ouřad pokračuje, že „Za památné stromy, jejich skupiny nebo stromořadí je možno prohlásit dřeviny vynikající svým vzrůstem, věkem, významné krajinné dominanty, zvlášť cenné introdukované dřeviny a v neposlední řadě dřeviny historicky cenné, které jsou památníky historie, připomínají historické události nebo jsou s nimi spojeny různé pověsti a báje.“ Aby se zachoval monopol úřadu, pak se v něm dočtete , že „Památné stromy jsou mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí označené tabulí s malým státním znakem ČR.“. Viděl jsem už neúrekom památných stromů , do jejichž kmene byla hřebem vbita tabulka „památný strom“, ale dosud jsem neviděl takový, který by měl hřeby přibitý malý státní znak. Možná, že to je tím, že všechny mnou viděné památkové stromy nebyly jako takové vyhlášeny,protože zákony mé země dále pokračují, že „Památné stromy „mohou“ být vyhlášeny z následujících důvodů (nebo jejich kombinací):
stromy mimořádného vzrůstu
stromy mimořádného stáří
stromy, které výrazně přispívají ke krajinnému rázu
stromy, upomínající na určitou historickou událost
stromy, doprovázející nějakou kulturní památku (kaple, kostel)
stromy, mající zvláštní habitus (celkový vzhled)
Úřední šiml i to jasně formuluje: „Památné stromy vyhlašuje podle zákona 114/1992 Sb. (zákon o ochraně přírody a krajiny) pověřený obecní úřad a tento orgán také zajišťuje jejich ochranu a vyhlášení jejich ochranného pásma. Ochranným pásmem je desetinásobek poloměru kmene ve výšce 130 cm nad zemí, není-li stanoveno jinak. Pokud by mělo při výstavbě nebo při vybraných hospodářských zásazích (hnojení, postřiky, odvodňování, vyžínání klestu) dojít k zásahu do ochranného pásma památného stromu, musí mít investor či hospodář povolení k tomuto zásahu od orgánu ochrany přírody.Registr památných stromů vede AOPK ČR. (Agentura ochrany přírody a krajiny, 30401 Plzeň, Malá 9) Památné stromy jsou klasifikovány dle druhu, velikosti (obvod ve výšce 130 cm), odhadovaného stáří a stupně poškození.“
Kolik lidí musí být z našich daní placeno, aby splnili takto detailní formu úředního záznamu:
Název památného stromu: Dub v Kladrubech
Vyhlášení: 18.4.1973
Počet jedinců: 1
Druh dřeviny: 1 dub letní (Quercus robur L.)
Číslo ústředního seznamu: 308006.1/1
Obec: Dolní Hořice
Katastrální území: Kladruby
Číslo parcelní pozemku: KN 7
Popis lokality: strom roste na soukromém pozemku za hospodářskou budovou
statku, s níž tvoří pohledově jeden celek. V sousedství je další dub, který je
však téměř suchý.
Obvod kmene ve výšce 130 cm nad zemí: 490 cm (obvod v r. 1940 činil 457 cm)
Zdravotní stav: dobrý, v roce 1998 byla ošetřena dutina, odstraněny
zlomy v koruně a upraven prostor v okolí stromu, v roce 2000 byla provedena
úprava koruny s cílem omezit poškozování střechy sousední budovy.
Důvody ochrany: mohutný vzrůst.
Ochranné pásmo: kruh o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve
výšce 130 cm nad zemí.
Pochybuji že takto to zaznamenával První seznam památných a chráněných stromů , který vypracoval a vydal v roce 1899 Jan Evangelista Chadt-Ševětínský, vrchní lesní správce u hlubockých Schwarzenbergů..
Možná, že to všechno se dočtete v tomto vydaném seznamu památných stromů:
Chráněná území ČR, svazek XI. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 588 pp. . Svazek XI. Zahradnický J., Mackovčin P.: Plzeňsko a Karlovarsko , 588 stran, prodejní cena je 930,- Kč,Úvodní část každého tohoto svazku shrnuje přírodní podmínky regionu, vliv osídlení na vývoj krajiny a historii díky finanční podpoře Státního fondu životního prostředí.ochrany přírody. Následující kapitoly se podrobně věnují chráněné přírodě na území okresů, dále v národních parcích a CHKO. Následují popisy jednotlivých maloplošných zvláště chráněných území, přírodních parků a památných stromů. Text je bohatě doplněn fotografiemi, množstvím digitalizovaných map a leteckých snímků. Každý svazek obsahuje velmi podrobnou bibliografii, rejstříky chráněných území, botanických a zoologických jmen (českých i latinských), místopisných názvů i rejstřík neživé přírody
Zde vyjímám trochu detailněji alespoň to nejdůležitější o památných stromech Plzeňska.
Buk lesní ( Fagus sylvaticus) roste na levém břehu Radbuzy v Plzni ve Štruncových sadech
Duby u Velkého rybníka Tři duby letní (Quercus robur) jsou zbytkem původního osázení hráze Velkého boleveckého rybníka z 15. století. Za památné vyhlášeny v roce 1987, chráněné pro svůj věk a vzrůst
Jinan dvoulaločný ( Ginko biloba) je svým původem správně řazený mezi jehličnany, ačkoli má dvoulaločné listy, tento mohutný opadavý dvoudomý strom dosahuje výšky až 30 m . Najdete ho v ZOO Plzeň.
Stromová alej Kilometrovka je alej v Plzni. Vyměřena v roce 1892 a o rok později vysázena okrašlovacím spolkem přes lochotínské louky v údolní nivě řeky Mže. Alej o délce 1070 metrů směřuje od Kalikovského mlýnu k Lochotínskému parku .Mezi 211 stromy o stáří 20–200 let a výšce mezi 8–26 m mají převahu 134 kusy druhy jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), lípa malolistá (Tilia cordata), lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) a olše lepkavá (Alnus glutinosa). Mezi nejmohutnější stromy patří 23 exemplářů rychle rostoucího topolu černého (Populus nigra). Z dalších druhů je zastoupen topol balzámový (Populus balsamifera), vrba bílá (Salix alba), jeřáb obecný (Sorbus aucuparia), trnovník akát (Robinia pseudoacacia), jilm habrolistý (Ulmus minor), dub letní (Quercus robur), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), javor mléč (Acer platanoides), javor klen (Acer pseudoplatanus), habr obecný (Carpinus betulus) a jírovec maďal (Aesculus hippocastanum).Za chráněný přírodní výtvor vyhlášena 22. září 1987 Národním výborem města Plzně, chráněna jako krajinná dominanta.
Koterovská lípa je památný strom v Koterově v Plzni. Lípa velkolistá (Ttilia platyphyllos) stojí na umělém ostrově na řece Úslavě u Koterovského mlýna Je přibližně na 260 let stará.. Chráněna je od roku 1987 pro svůj vzrůst a věk.
Körnerův dub jako solitární je v areálu ZOO Plzeň. Je to Dub letní (Quercus robur) je starý prý přes 400 let.o celkovém ošetření v roce 1996 vyhlášen 1997, chráněn je pro svůj vzrůst, věk a jako krajinná dominanta. Dub roste ve 20. letech 20. století nad údolní nivou řeky Mže v Plzni v jihovýchodní části botanické zahrady na vyhlídce nad ZOO na místě bývalé Kodetovy zahrady, založené zahradním architektem J. Kumpánem.. Později, v roce 2004 ho zavzal japonský architekt Eishim Harada dub do kamenné zahrady Šówa-en (Jestřáb), jediné pravé zapuštěné japonské zahrady v ČR.
Liliovník tulipanokvětý (Liliodendron tulipifera ) roste na náměstí Míru
Lípy u Mže jsou památné stromy v Plzni-Křimicích. Obě vzrostlé a mohutné lípy velkolisté (Tilia platyphyllos) rostou na pravém břehu původního koryta řeky Mže nedaleko restaurace U Mže. Jejich stáří je odhadováno mezi 180 až 260 lety.. Za památné stromy vyhlášeny 2002, chráněny jsou pro svůj vzrůst.
Líska turecká ( Corylus colurna ) roste v zahradě velké synagogy
Smrk - troják v Lánech je v lese u Plzně. Solitérní smrk ztepilý (Picea abies) se nachází sz od křižovatky silnic spojujících Plzeň, Záluží a Ledce na naučné Sigmondově stezce. Ve výšce 2,5 m se rozděluje na tři přímé kmeny, zajímavý je i vzácný čarověník na vrcholku stromu. Stáří stromu je odhadováno na 140 let. Za památný vyhlášen od roku 1997, chráněn pro svůj vzrůst.
Topol bílý Mohutný strom topol bílý (Populus alba) stojí osamoceně u křižovatky Lochotínské ulice a ul.Kleislovy. Je pravděpodobně pozůstatkem aleje topolů a je starý přibližně 210 let. Je chráněn od 1987, pro svůj vzrůst a věk.
Vrba křehká ( Salix fragilis) roste na lochotínských loukách a dosahuje zde i obvodu kolem 560 cm
Buk v Oselcích stojí u vsi Oselce u Nepomuku. Je to buk lesní (Fagus sylvatica) Přibližně je stár 300 let roste u křížku u staré lesní cesty na Kotouň Strom má velké kořenové náběhy porostlé mechem, jeho kmen je boulovatý po odpadlých větvích a podle lidové pověsti nabíjí energií. Strom je chráněn od roku 1999 pro svůj vzrůst.
Chloumecká lípa je na návsi u kapličky ve vsi Chloumek severovýchodně od Kasejovic. Je to Lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) a byla zasazena v roce 1848 na paměť zrušení robotní povinnosti. Lípa je chráněna od roku 1976 jako krajinná dominanta a jako součást památky.
Chocenický drnák roste severovýchodně od vrchu Chlumánek u obce Chocenice. Jde o Dub zimní (Quercus petraea) . Strom je chráněn od roku 1997 pro svůj vzrůst, estetickou hodnotu a jako krajinná dominanta.
Douglaska v Újezdci Jako stopadesátiletá douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii) roste nad rybníčkem v zaniklé školce okrasných dřevin naproti bývalé hájovně v osadě Hora na levém břehu Starého potokau vsi Újezdec nedaleko Ptenína.. Je zdravá, spodní větve však prosychají vlivem zastínění okolní vegetací. Chráněna je od roku 1996 pro svůj vzrůst a dendrologickou hodnotu.. Asi ze stejné školky je i Černínova douglaska, která roste v Americké zahradě v Chudenicích.
Dub v Zahrádce je u vsi Zahrádka severovýchodně od Nepomuku. Tento Dub letní (Quercus robur) roste v křovinaté mezi se stromy mezi loukami u silnice mezi Zahrádkou a Čížkovem. Chráněn je od roku 2000 pro svůj vzrůst, estetickou hodnotu a a snad jako připomínka na nejasné historické události.
Javor pod Zelenou Horou je v obci Klášter u Nepomuku. Je to Javor stříbrný (Acer saccharinum), který roste u hřiště ve vsi obklopen řadou dalších silných stromů. Jeho kmen i větve jsou boulovité, dutý hnijící kmen jehož jedna větev se i s částí kmene odlomila. Zbylé větve jsou v koruně staženy lany. Strom je chráněn od roku 1976 pro svůj vzrůst a věk.
Kacerenský dub. Přibližně čtyřistaletý dub letní (Quercus robur) roste je u obce Buková ve středu hráze rybníka Kacerna. Strom s velkou zastřešenou dutinou na západní straně kmene má mohutnou větev ve 4 m, další rozvětvení až v 10 m. Chráněn je od roku 1976 pro svůj vzrůst.
Kasejovický akát roste vlevo od kapličky u cesty na Chloumek. v obci Kasejovice. Trnovník akát (Robinia pseudoacacia). Prasklý kmen je stažen obručí, hustá koruna se větví z jednoho místa. Strom je chráněn od roku 1976 pro svůj vzrůst a jako součást památky.
Keslova lípa ve Střížovicích roste na předzahrádce k rodinnému domu čp. 22 v obci Střížovice severovýchodně od Přeštic. Je to mladá lípa malolistá (Tilia cordata) chráněna od roku 2004 pro svůj vzrůst.
Letinská lípa najdete ji u Lázní Letiny nedaleko obce Letin. Tato Lípa malolistá (Tilia cordata) roste u silnice Chráněna od roku 1999 pro svůj vzrůst, kulturní význam a estetickou hodnotu.
Lípa na návsi ve Vrčeni dříve to byl památný strom v obci Vrčeň severovýchodně od Nepomuku. Více než dvěstěpadesátiletá lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) byla spolu s dalšími vysázena za faráře Nebušky okolo roku 1723 na návsi u fary, dnes v sousedství hasičské zbrojnice. Při bouřce 3. září 1997 ji zasáhl blesk a celou rozlomil. Poškozenívedlo k tomu, že byla následně pokácena.
Lípa pod Ticholovcem je u obce Příchovice. Více než 250 let stará lípa malolistá (Tilia cordata) roste u kaple sv. Anny při cestě z Příchovic do Kucín na jižním svahu vrchu Ticholovec. Chráněna od roku 1976 pro svůj vzrůst, jako krajinná dominanta, součást památky a pro připomenutí historické události. z válek o rakouské dědictví. Lípa stojí na mohyle s barokní kapličkou sv. Anny , kde byli v roce 1742 údajně pochováni francouzští vojáci, které zabilo v boji. 10 husarů na cestě od Kucín Na jejich památku postavili příchovičtí dřevěný kříž.
Po několika letech prý při orání sedlák Louda našel pod křížem kovovou pokladnu plnou zlatých a stříbrných peněz. Vzal svůj nález domů a vypravil se do Přeštic, aby se na tamním probošství zeptal, co s penězi dělat. Uložili mu poklad přinést do Přeštic a dali mu peníze, aby na místě nálezu u lípy vystavěl kapličku.
Lípa u Boučků je silnice Lípa malolistá (Tilia cordata)v západní části vesnice Ždár jihovýchodně od Blovic. Lípa je chráněna od roku 2000 pro svůj vzrůst a estetickou hodnotu
Lípa u Gigantu je u vsi Záluží nedaleko Přehýšova. Mohutná lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) roste na okraji louky před čp. 35 u hospodářského dvora Gigant. Polovina stromu je odlomena včetně kmenu kde je dutina Strom v srpnu 2001 po zásahu blesku vyhořel. Chráněna je od roku 1997 pro svůj vzrůst.
Lípa u Moravců je ve vsi Čečovice severovýchodně od Nepomuku. Přes 350 let stará lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) roste v severní části vsi na dvoře čp. 11.Chráněna je od roku 1976 pro svůj vzrůst a věk.
Lípa u Mrtole je u vsi Snopoušovy severovýchodně od Přeštic. Lípa malolistá (Tilia cordata) roste na okraji lesa při cestě ze Snopoušov do Netunic. K jejímu zasazení se váže pověst. Chráněna od roku 2002 pro svůj vzrůst a jako krajinná dominanta
Lípa u Palackých je ve vsi Čečovice severovýchodně od Nepomuku. Větší z čečovických lip velkolistých (Tilia platyphyllos) roste na dvoře čp. 20. Lípa je chráněna od roku 1976 pro svůj vzrůst a estetickou hodnotu.
Lípa v Čížkově je v obci Čížkov. Více než 250 let stará lípa malolistá (Tilia cordata) roste na návsi u farního kostel sv. Jana Křtitele. Strom je chráněn od roku 1976 pro svůj vzrůst, jako součást památky a jako krajinná dominanta.
Lípa ve Staré Huti je ve vsi Stará Huť jižně od Blovic. Přibližně 300 let stará lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) roste na dvoře bývalého mlýna čp. 1, který dříve býval hutí.. Chráněna je od roku 1976 pro svůj vzrůst a estetickou hodnotu.
Malinecká lípa je ve vsi Malinec nedaleko Měčína. Přibližně dvěstěpadesátiletá lípa malolistá (Tilia cordata) roste u čp. 27 na jižním okraji vsi Lípa je chráněna od roku 1987 pro svůj vzrůst a věk.
.Milečská lípa je v obci Mileč u Nepomuku. Přibližně 420 let stará lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) roste na návsi u staré brány statku čp. 8 Strom je chráněn od roku 1976 pro svůj vzrůst a estetickou hodnotu.
Mlynářova lípa je v obci Dolní Lukavice severovýchodně od Přeštic. Přibližně čtyřistaletá lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) roste u vodního náhonu před mlýnem čp. 69 u silnice na Krasavce. V roce 1799 byla místním mlýnářem zachráněna před pokácením. Dnes je její kmen ztrouchnivělý, větve duté a polámané, přesto stále obráží. Chráněna je od roku 1976 pro svůj vzrůst
Oselecká lípa je u vsi Oselce u Nepomuku. Mohutná lípa malolistá (Tilia cordata) roste u sochy sv. Jana Nepomuckého, při silnici na Chlumy Chráněna je od roku 1999 pro svůj vzrůst, estetickou hodnotu, připomínku historické události a jako součást památky.
Podhůřská lípa je ve vsi Podhůří východně od Nepomuku. Lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) roste na návsi před dvorem čp. 1. v nadmořské výšce 520 m. Chráněna od roku 1976 pro svůj vzrůst a estetickou hodnotu.
Sedlákova lípa je u obce Nezbavětice jižně od Starého Plzence. Dvěstěpadesátiletá lípa malolistá (Tilia cordata) roste na poli mezi Nezbavěticemi, Šťáhlavy a Nezvěsticemi Je chráněna od roku 1977 pro svůj vzrůst, věk a jako krajinná dominanta.
Tisovec v Dolní Lukavici je významný strom v obci Dolní Lukavice severovýchodně od Přeštic. Tisovec dvouřadý (Taxodium distichum) roste v zámeckém anglickém parku založeném podle plánů J. F. Schora v 1. polovině 18. století, vlevo od osy parku u Sladkovského rybníku (mrtvé rameno Úhlavy) v nadmořské výšce 355 m. Strom měl od poloviny dva kmeny, jeden z kmenů je však dnes odlomen. Lukavický tisovec je největším jedincem svého druhu v ČR, zatím není vyhlášen jako památný strom.
Vrčeňská lípa je u obce Vrčeň severovýchodně od Nepomuku. Více než dvěstěletá lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) roste při polní cestě z Vrčeně do Tojic u křížku z roku 1816. Chráněna od roku 1976 pro svůj vzrůst a jako součást památky
Zhůřský křemelák je v osadě Zhůř u obce Chocenice. Dub letní (Quercus robur) roste nedaleko bývalého statku za čp. 132 Přibližně čtyřistaletý dub je chráněn od roku 1997 pro svůj vzrůst, věk a také pro estetickou hodnotu
Okres Plzeň-sever
Alej vzdechů je stromořadí 168 lip v jihovýchodní části údolní nivy v Plasech zařazené mezi památné stromy. Je tvořeno lípou malolistou (Tilia cordata) a lipou velkolistou (Tilia platyphyllos) o průměrném věku 300 let, obvodem kmene od 240 až po 520 cm a výškou 24–29 m (měření 1986). Alej byla vyhlášena za památnou v roce 1987 pro svůj vzrůst a jako krajinná dominanta.
Borovice v Kamenném Újezdě je nedaleko Nýřan. Asi dvěstěletá borovice lesní (Pinus sylvestris) roste na malém svahu pod silnici na jižním okraji Kamenného Újezdu. Je posledním stromem z někdejšího souvislého borového lesa. Ve třech metrech se kmen dělí na dvě hlavní větve, na jižní větvi jsou vidět stopy po vylomení větší větve. Strom je chráněn od roku 1994 pro svůj vzrůst.
Javor ve Chříči je u Chříče. Přibližně 280 let starý javor mléčný kultivar 'Schwedleri' (Acer platanoides) stojí na zahradě u hájovny V Háji vpravo od silnice na Slatinu. Jedna ze tří hlavních větví je odlomená Strom je chráněn od roku 1987 pro svůj vzrůst a jako krajinná dominanta,
Kamenohorský buk je nedaleko vesnice Kamenná Hora u Nečtin. Přibližně třistaletý buk lesní (Fagus sylvatica) roste na okraji jehličnatého Kamenohorského lesa na rozcestí tří cest jihozápadně od vsi. Jeho boulovitý kmen je dutý a kořenové náběhy velké. Buk je chráněn od roku 1978 pro svůj vzrůst.
Kongresovka je v Plasích. Tato Lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) byla zasazena roku 1815 na paměť úspěchu kancléře Metternicha na Vídeňském kongresu. Lípa rostla samostatně mezi prelaturou a kostelem plaského kláštera, ale při vichřici 1980 padla a poškodila kostel Nanebevzetí Panny Marie. Lípa je chráněna od roku 1976, původně pro svůj vzrůst a jako součást památky.
Kostelická lípa je u Horní Bělé v přírodním parku Manětínsko. Lípa malolistá (Tilia cordata) stojí při polní cestě ke Spankovu nedaleko hájovny Kostelík. Strom je starý 200 let. Je chráněn od roku 1978 pro svůj věk, vzrůst a jako připomínka kostela zbořeného roku 1787.
Libenovský dub je u barokního dvora Libenov při cestě do Hvozdna nedaleko obce Radějov. Dub zimní (Quercus petraea) stojí na mýtině spolu s dalšími duby je starý přibližně . Chráněn od roku 1978 pro svůj vzrůst.
Lomanské duby jsou u hospodářského dvora Lomany nedaleko Lomničky.
Lomanský dub I. je dub letní (Quercus robur) stojící 400 metrů severozápadně od dvora, při silnici Plasy - Dražeň, do níž zasahuje. Severní část kmene i koruny je suchá, i bez kůry. Jeho stáří je odhadováno na 700 let. Podle pověsti cestou kolem dubu prošel i Jan Žižka se svým vojskem.Pro svůj věk a vzrůst i jako krajinná dominanta je chráněn.
Lomanský dub II., byl také dub letní nacházelí , se na cestě Plasy - Lomnička, 200 metrů jihozápadně od dvora. V roce 2003 ve stáří asi 500 let dub uhynul. Zatím je ponechán a nebude kácen.Duby jsou chráněny od roku 1978 pro svůj věk a vzrůst a první zmíněný i jako krajinná dominanta.
Lípa u kaple v Úterý je v obci Úterý. Poměrně zdravá lípa malolistá (Tilia cordata) Je chráněna od roku 2001 pro svůj vzrůst a jako součást nespecifikované památky
Lípa v Dýšině je v obci Dýšina. Zdravá lípa malolistá (Tilia cordata) roste ve vsi u hlavní silnice na Novou Huť. Lípa je chráněna od roku 2001 pro svůj vzrůst
Lípy v Číhané jsou ve vsi Číhaná nedaleko Úněšova. Obě lípy velkolisté (Tilia platyphyllos) rostou u křížku na návsi Chráněny jsou od roku 1987 pro svůj vzrůst a jako krajinná dominanta
Nučická lípa (nebo také Lípa u Střely) je u Rabštejna nad Střelou. Přibližně 350 let stará lípa malolistá (Tilia cordata) roste vedle silnice u bývalého Nučického mlýna na levém břehu Střely. Strom je chráněn od roku 1978 pro svůj vzrůst a jako krajinná dominanta.
Radimova lípa je na levém břehu Kralovického potoka v Mariánském Týnci u Kralovic v zatáčce u rybníka stojící lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) je stará přibližně 320 let. Kmen s centrální dutinou je od země až do koruny otevřený, na několika místech jsou další otvory. Chráněna od roku 1978 pro svůj vzrůst, věk a jako připomínka historické události.Pojmenovaná je po Jiřím Radimovi ze Dřevce, vůdci selského povstání z roku 1680. Po porážce vzpoury museli nevolníci plaského kláštera vysázet celou alej lip, zachoval se jen zbytek.
Rožský dub (nebo též Božský dub) je u osady Rohy nedaleko obce Úněšov u vsi Bohy. Dub letní (Quercus robur) stojí na hrázi zaniklého rybníka, je starý přibližně 320 let,. Je zdravý a roste vedle děkovného kříže z roku 1892 po levé straně silnice E49 mezi Úněšovem a Číhanou Strom je chráněn pro svůj vzrůst, jako krajinná dominanta
Žižkův dub je nedaleko obce Újezd nade Mží. Přibližně 500 let starý dožívající dub letní (Quercus robur) roste na rozcestí u řeky Mže Strom je chráněn od roku 1987 pro svůj vzrůst.
Další památné stromy a jejich některá data najdete po otevření následujících plzeňských a karlovarských kapitol. na internetu
Památné stromy okresu Domažlice
Památné stromy okresu Karlovy Vary
Památné stromy okresu Plzeň-jih
Památné stromy okresu Plzeň-město
Památné stromy okresu Plzeň-sever